Proč čtu Písmo?

A teď vážně - proč čtu Písmo, protože je psáno surovým paragrafovým i jemným básnickým stylem, který prozrazuje, že čtení Písma má a musí ve čtenářích skutečně rozehrávat vždy a znovu hru myšlenek a emocí (ve víře nám Boží ruach nedá spát).. I mně Písmo dnes i každý den vrtá v hlavě, častokrát mi nedá spát, provokuje a škádlí, mučí, ba i trápí. Tu se objeví verš, na kterém by se dalo stavět navěky a vzápětí si člověk otevře Izajáše a čte: "Ať tě Hospodin usmrtí!" A moje duše křičí do světa: Proč, proč, proč k nám, Hospodine, promlouváš právě takto? Proč se musím jako theolog pachtit s řečtinou a hebrejštinou, proč musím absolvovat všechny ty úvody do Písma, exegeze, semináře a prosemináře (!)? Proč má pak má duše chuť křičet do světa spolu s koheletem: "Marnost nad marnost a všechno je marnost!" Proč nad tím mám špekulovat, vždyť "naše poznání je pouze částečné a nyní poznáváme jako v zrcadle pouze v hádankách, ale jednou poznáme plně (parafráze 1. Korintským)!"

Člověk div už nepadá, je v depresi a nevidí žádnou cestu! A v tom zase mluví Písmo a kohelet: "Všechno má svůj čas!"

Je čas mít depresi i být v mánii.
Je čas smutnět i být veselý!
Je čas plakat i čas smát se!
Je čas se vztekat i se uklidnit!
Je čas hladovět i čas být přecpaný!
Je čas "theologovat" i "theologování" zanenechat!
Je čas Písmo číst... ale proč?

protože to nejde jinak;
protože bez jeho znalosti neznám Hospodina;
protože bez něj nejsem opravdu údem Církve;
protože bez něj má duše umírá;
protože, když jeho slova neslyším, jsem mrtev, ač žiji;
protože bez něj nemám naději;
protože bez něj nemohu prožít tajemství spásy;
protože bez něj se nemohu zastavit v meditaci nad svým životem;
protože bez něj nevím, co je láska;
protože bez něj nemám víru, ale pověru;
protože bez něj neslyším evangelium;
protože jednou příjde smrt...

protože BEZ PÍSMA NEZNÁM BOHA, ANI SEBE!

"Byl tu Bůh a JÁ jsem to nevěděl!" Jak krásně říká Písmo v knize Genezis. Buber to pak krásně vykládá, že ono JÁ značí mou sobeckost a zahleděnost do sebe, když od svého Já neodstoupím, nemohu pak opravdu poznat Hospodina.

Byl tu Bůh a TYS to, milý TOMÁŠI, nevěděl! Naštěstí tu máš PÍSMO, kde se ti Hospodinovo JÁ ukazuje a zve tě ke vztahu Já-Ty. Zve tě k tomu, abys spolu s Kristem umřel hříchu a znovu vstal k životu věčnému spolu s ním.

Právě k tomuhle bez Písma nedojde nikdo, proto jej smím, musím a chci číst!