Teze o existenci elementární víry předpokládá základní vztah Já-Ty mezi člověkem a Bohem, a to nejen mezi věřícím křesťanem, ale mezi opravdu každým člověkem. Tento vztah je vztah stvoření (Stvořitel - strořený, vykoupení (Vykupitel - vykoupený) a posvěcení (Posvětitel - posvěcený), skrze který je Bůh spojen s každým člověkem. Je tedy možné od sebe oddělit Boha a lidstvo (jednoho každého člověka)? Pakliže vypovídám o Bohu, nevypovídám nepřímo i o sobě? A naopak, pakliže vypovídám o sobě nevypovídám nepřímo i o Bohu? Vždyť Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem! A není tímto Božím obrazem v člověku ELEMENTÁRNÍ VÍRA, která je vlastně naší lidskou důvěrou v to, že náš ŽIVOT MÁ HODNOTU A SMYSL? Tvrzení o tom, že náš život má cenu, přeci nelze žádným způsobem vyvrátit! Proč by se jinak člověk zlobil nad tím, když se někdo dopracuje k tomu, že lidský život nemá hodnotu? V takovém případě by takové jednání přece bylo stejně nesmyslné, jako i jakékoli jiné věci? Nedokazuje i sebevrah tím, že spáchal sebevraždu, že život cenu má? Není cílem veškerého lidského poznání, předpoklad, že všechno má v sobě řád? Není pak takováto víra pro člověka v posledku nevyhnutelná? Může tedy člověk na elemenární úrovni, kde zakouší hodnotu života, Bohu nevěřit? Neříká člověku, to že cítí hodnotu jeho života to, že Bůh jest?
Není dědičný hřích právě nesoulad mezi tím, co zakouší elementární víra a tím, čemu člověk věří, který člověk nemůže bez Božího zásahu překonat?
Je v posledku možný ateismus nebo je ateismus jen nepochopení hodnoty života konkrétního člověka?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.