Navraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a navrátím se k vám. Zachariáš 1,3 K
Pán má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. 2.Petrova 3,9
Dobrého rána, drazí přátelé v Kristu!
Dnešní starozákonní heslo je vzaté od jednoho z tzv. malých proroků (nikoli velikostí zvěsti, nýbrž délkou spisu, neboť u židů se vypsání všech 12 proroků vejde na jeden svitek), konkrétně Zachariáše. Knihu lze velmi přesně datovat, sama totiž říká, že počátek Prorokova konání nastal: „Osmého měsíce druhého roku Dareia (perského krále),“ jde tedy o říjen/listopad r. 520 př. Kr. a situaci návratu z babylónského zajetí... Mocná (Novo)Babylonská říše padla pod tíhou Peršanů, kteří měli ke svým vazalům jiný přístup – neodváděli a neponechávali si již elitu podmaněných národů pod svou kontrolou v „zajetí“, nýbrž umožňovali, aby se tito lidé navrátili domů, Perská říše byla sice státem centralistickým, který ovšem docela svým provinciím ponechával náboženský a národní svéráz... A dostalo se i na Izrael, i jeho elita se mohla vrátit k většině lidu do zaslíbené země, tudíž mohla začít obnova lidu i jeho náboženství (paralela v tom dobrém i v tom zlém s národním obrozením), ba zavládlo až „revoluční budovatelské nadšení“... Do této situace mluví náš Prorok: „Zacharjáš, syn Berekjáše, syna Idova;“ přičemž všechno to jsou „mluvící jména“ – „Zacharjáš“ = „Pamatoval/Rozpomněl se Hospodin“, „Berekjáš (ČEP)/Berechiáš (BKr)“ = „Požehnal Hospodin“ a „I(d)do“ = „Ozdoba“... Všechna tři jména nás mají upomenout, že se zde děje něco velikého, že Hospodin právě teď a tady mocně jedná.
Naše vlastní heslo je pak vlastně incipitem celé Prorokovy zvěsti, jakýmsi úvodním sumář toho, oč mu půjde, oč jde Hospodinu a co má prorok zvěstovat. Verš dosl. zní: „Obraťte/Navraťte se ke-mně, (toť) výrok Hospodina zástupů, a (já) se obrátím/navrátím k-vám!“
Ano, častokrát se v našem životě stane velký zázrak (a my to ani nemusíme postřehnout, anebo to jako zázrak nepochopíme) a je na nás, jak se k dané situaci postavíme, chopíme-li se nově vytvořené či otevřené příležitosti, anebo nikoli... I v životě starozákonního židovstva se stal zázrak, lid se díky poměrně náhlé změně politických poměrů – pádu jedné (světo-)říše a nástupu druhé – mohl vrátit z babylónského zajetí: Ale chápali to všichni jako Boží zázrak? A viděli v tom opravdu příležitost k ještě jiné změně, nežli je to politická, ke změně duchovní? A to jde Zachariášovi, aby se lid vrátil do Izraele netoliko fyzicky, ale především o to, aby se duchovně vrátil k Bohu Izraele k Hospodinu... Zde použité hebrejské sloveso „š-v-b“ označuje zkrátka „pohyb (na)zpět“: „navrácení“ či „obrácení“, ovšem nejen to, nýbrž i „duchovní pohyb zpět“ – zpětné zhodnocení dosavadního života –, jejímž následkem by mělo být „pokání“, tedy „(duchovní) obrácení“. Důležitá jsou zde i slova: „Výrok Hospodina zástupů!;“ však jsem tu již před časem vykládal, že hebr. slůvko pro „výrok“ – „n'úm“ – se používá (jen) v kontextu výroku Hospodinova a označuje prorocké slovo v nejvlastnějším slova smyslu, slovo bezprostředně Bohem inspirované, k němuž prorok nepřidává nic svého, jež coby prostředník (médium) jen vyřizuje. Hezky ironické je v tomto kontextu pojmenování „Hospodin zástupů“; ano, perský (velko)král Dareios sice propustil národy ze zajetí, nepřestal je však považovat za své vlastnictví, ovšem jméno „Hospodin zástupů“ dává jasně najevo, kdo je tu Pánem i pánem situace: nikoli perský panovníček, nýbrž Panovník Hospodin...
Všimli jste si, že mi Češi máme hezké přísloví: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá!?“ Jenže tohle přísloví používáme obvykle jen v negativním případě (odplata!), a tak nás Bible zase jednou učí pozitivnímu myšlení, že na návrat není nikdy pozdě, že v pokání se lze k Bohu navrátit kdykoli!
***
Novozákonní heslo chce věc dokreslit! (Opět elipsa části verše...) Zaznívá tu slovo apoštola Petra řečené v kontextu promluvy o posledním soudě a příchodu Páně... Verš dosl. zní: „Pán (...), (nýbrž) 1. je k nám shovívavý / 2. má trpělivost s námi, nechtě, aby někdo zahynul, nýbrž všichni k pokání se obrátili.“
I tu je jasně slyšet, že na pokání není nikdy pozdě! Pán Bůh chce, abychom Ho hledali a dává se nám najít, nechce, abychom zahynuli ve svých hříších, ale abychom měli život v Něm!
Nejlépe bude zakončit úvahu slovem – mnou často užívaným! – našeho Reformátora, které napsal jako první ze svých 95 tezí: „Když náš Pán a Mistr, Ježíš Kristus, pravil: ‚Čiňte pokání!,‘ chtěl, aby celý život křesťana byl pokání!“
***
Otče nebeský, na naši stezku světlem Vzkříšeného sviť, ať víme, jak k Tobě v pokání se navrátit, v tom rač s námi svatým Duchem být. Amen.
*******
Ať radost z Kristova vzkříšení naše pokání v odpuštění promění!
bratr Tomáš
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.