Pokus reflektovat svůj život a texty svatých Písem.

Denní zamyšlení, středa 8. června 2016

8. 6. 2016 11:51

Hospodin sehnuté napřimuje. Žalm 146,8

Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Jan 7,37

***

Dobrého středečního poledne, milé setry a milí bratří!

Dnes Vám své heslo posílám poněkud opožděně, ale kéž je Vám to inspirací, že i pozdější příchod k Božímu slovu neskutečně obohacuje – však říkáváme: „Pozdě, ale přece!“

***

Dnešní heslo ze SZ je čistým a jasným slovem Božího evangelia, ač je to kratinké sousloví, přece v sobě nese mocnou dynamiku a čtenáři na mysli okamžitě tane krásný příběh o pozdvižení sehnutého poníženého člověka, snad se nám hned vybaví i láskyplné obětí... ano, takový je náš Bůh, když ne nás působí jeho evangelium – plný slitování, milostivý a milující!

Heslo je vzato ze 146. Žalmu, což je Žalm sice samostatný, ovšem právě tak vždy již patřící do jistého žalmového cyklu... Žalmy 146. - 150. - tedy závěr celé biblické knihy Žalmů - totiž společně vytváření jeden jednotný celek, jenž je znám jako Hallel („h-l-l“ = „chválit“, tudíž „Chvalo-zpěv“ či „Chvála“), pro tento Hallel je naprosto typický refrén „Hallelu-jah!“ (tudíž: „Chvalte-Hospodina!“, srov. Též Ž 111 – Ž 113), jímž všechny tyto žalmy začínají i končí... všechny tudíž chtějí být jedinou, byť mnohohlasou, symfonií k Boží chvále... Náš 146. Žalm pak je v tomto cyklu jeho
úvodem.

Sloveso „h-l-l“ ovšem patří k pro hebrejštinu typickým „zákeřným slovesům“ (můj pojem), protože mohou nabývat jeden význam a k němu druhý zcela opačný... Tak naše sloveso „h-l-l“ prvně znamená chválit, ovšem za druhé rovněž „cvokat“, „bláznit“ (a to je tu ještě menšinový význam třetí: „třpytit se“). Nádherné, že!? Chvála Boží a bláznovství k sobě nemusejí a nemají po vizuální stránce mít tak daleko (ostatně v areálu „blázince“, obvykle stává na čestném místě kostel, tak např. Sv. Václav v pražských Bohnicích). Teď bychom mohli dlouze diskutovat o tom, nakolik (ne)mají být křesťanské víře vlastní divoké „charizmatické“ projevy, ale ono o to nakonec nejde... U slovesa „h-l-l“ totiž nejde o formu (ta se může lišit!), nýbrž o obsah, o to, „koho chválíme“... Buďto je to Bůh, a pak jsou jakékoli projevy naší chvály vlastně správně (pozor ovšem na to, nechválíme-li zvolenou formou spíše sami sebe, jako to dělávají ti, kdo tvrdívají, že křesťan, jenž nemá „dar jazyků“ a neprovozuje glosolálii, má problém...), anebo to Bůh není, a pak jsou jakékoli projevy naší chvály bláznovstvím a nesmyslem (třeba by byly sebe-střídmější a sebe-formálnější)... A o to jde v našem Žalmu, „nedoufat v knížata“ či „v člověka“ (Ž 146,1), nýbrž v Boha Hospodina!

Naše heslo dosl. zní: „Hospodin, I. napřimuje / II. vzpružuje / III. vztyčuje I. skloněné / II. sehnuté / III. ohnuté / IV. skrčené / V. ty, kdo věší hlavu / VI. ty, kdo se pokorně sklánějí!“

Dnes Ochranovským odpouštím, že s jediného verše vytrhli toliko jeho prostředek, protože záměr je jasný – ukázat jeden z aspektů Boží lásky a milosti. Vám se pak, milí čtenáři, omlouvám, za to nakupení významů sloves, když jde vlastně o překlad jednoduchého sousloví, ale chci Vám ukázat překrásnou hru jemných a přece zásadních možných odstínů daných slov...

Shrnuto: Kdo svým životem chválí Hospodina, tím, že Ho má ve za středobod svého bytí a žití, ten se vůbec nemusí bát jakéhokoliv ponížení či snížení od jiných, ale ani tváří v tvář kterémukoli vlastnímu poklesku... Je-li skloněn před Božím majestátem, bude pozdvižen k Boží slávě. Je-li nyní ponížen, může očekávat povýšení v Božím království. Je-li nyní skrčen, třeba pro nemoc či stáří, může se nadát uzdravení a nových sil – vzpruhy. Věší-li hlavu, má naději! Atd. Zkrátka nádherná slova Evangelia!

***

Nelze se divit, že jsou čistá slova Evangelia vybrána i z NZ, přičemž Ochranovci chtějí ukázat, že středem a dárcem Evangelia – vlastně Evangeliem samotným! – je Ježíš Kristus! Spojujícím motivem je tu pak poskytnutí pomoci druhému – tu nabídka vody k pití, tam pozdvižení. K tomu se obzvláště hodí Ježíšova sebe-zjevitelská slova z Janova evangelia, vždyť jsou to slova pozvání, též pro nás!

Dosl. znějí: „Žízníš-li (ně)kdo, pojď a pij!“ Ježíš se zde vyjevuje jako pravý zdroj „živé vody (či vody života)“, jako ten, kdo má moc utišit naši žízeň a zároveň nás omýt a očistit (i zevnitř)!

Kéž tohle Kristovo pozvání dokážeme slyšet!

***

Pane, děkujeme ti, že nás v našem pokřivení hříchem nenecháváš, ale že nám živou vodu svého Krista k narovnání dáváš. Amen!

***

Mějte hezkého dne!

bratr Tomáš

Zobrazeno 351×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz