Poupravený přepis Milíčovy eucharistické modlitby pro kněze - příprava na sv. Přijímání (Milíč žádal každodenní, protože jen tak se zajistí kontinuita ve svatosti!) - 14. století. Milíč opravdu působí jako světec!
--- --- ---
Milý, Jezukriste, Králi nade všemi králi i Pane nade všemi pány, jenž jsi všemohoucí moc Otce, Boha. Modlíme se ke Tvé svaté Milosti i chválíme Tě s Tvým milým Otcem i svatým Duchem; nebs Ty kořist i oběť i drahá mzda našeho vykoupení.
Poněvadž jsi drahou vůní Tvé sladkosti Tvého milého Otce k nám naklonil, že jest na nás hříšné ráčil vzezříti svýma milosrdnýma očima, když Tě, že v dobrotě Ducha svatého k nám poslal, aby(s) nás vykoupil Tvou svatou krví.
A kterakž jsi (kdy)kolivěk anděla neb archanděla mohl poslati pro naše spasení i mohl jsi nás jinak vykoupiti, jakž by(s) kolivěk ráčil, však jsi sám ráčil k nám přijíti a ráčil jsi pro nás trpěti ukrutnou smrt, abychom (se) tím učili Tvou milosrdnou milost.
Děkujemť Tvé svaté Milosti, že jsi nás ráčil stvořiti, když (jsme) nebyli a když se zdála malá věc, aby(s) byl naším Pánem i naším milým Otcem, tehdy jsi také ráčil býti našim štědrým bratrem, abychom mohli všichni i k Tobě přijíti.
A když jsme hřešili, tehdys nás trestal.
A když jsme se od Tebe skrze hříchy odvrátili, tehdy jsi nám dal Ducha svatého v naše srdce a zkroušení, že jsme se k Tobě obrátili i potvrdils nás, abychom víc při Tobě zůstaly.
A nikdy od Tebe neodstoupili. Vyznávámeť, že (kdy)by(s) byl nás nevystříhal, byli bychom ve všechny hříchy upadli.
Ó, milý Spasiteli, kolikrát jsme k vratům pekelným přistoupili, leč na smrtelné posteli zlým skončením, leč si, že smrtelně hřešíc, a Tys nás zase táhl, abychom do pekla nevstoupili, kolikrát ďábel chtěl nás pohltiti, a Tys nás obránil (!); my hřešili, a Tys nám hověl (!); my nepřestávali zlostí, a Tys nepřestával milostí!
Navštívil jsi naše duše, když jsi je vysvobodil z ďáblovy moci a za mnohé hříchy dal jsi nám mnohé milosti, ne pro naše zasloužení, ale darmo pro svou dobrotu, dal jsi nám všechny věci, jež jsou i v nebi i v zemi, i anděli svaté k naší stráži.
Nadto dals nám ku pokrmu i k vykoupení své svaté tělo i svou svatou krev.
A proto Uprávci (= Ustanoviteli) zpovědi děkujíce z těch hříchů, jež jsi nám odpustil a také z těch, jichžtos nás ostříhal!
Prosíme Tvé svaté Milosti, aby Tvé svaté tělo s tvou svatou krví bylo polepšení mravů!
Odvrácení od hříchů. přemožení zlých duchů, i umenšení zlých skutků, potvrzení duchovních životů i naděje všech zvolenstev (= vyvolených).
Ó, milý Jezukriste, děkujemť Tvé bez-mírné Milosti, jenž jsi Tvé svaté tělo dal nemocným k lékařství duchovnímu, nečistým k očištění, slepým k věčnému osvícení, chudým k kořisti věčného bohatství.
Proto prosíme Tvé svaté Milosti, aby(s) ráčil uzdraviti naše křehké i nemocné duše i omýti naši poskvrnu i osvítiti naši slepotu, i odníti naše nedostatky, aby Tvé svaté tělo i tvá svatá krev nám byla obrana ve vší mři (= ve všem mření) i mír ve všelikém smutku i světlost ve všech skutcích i moc ve všech slovech i pravda ve všech lidech i útěcha v našem skončení!
Ó, milý Jezukriste, poněvadž jsi tak štědrý, že netolik(o) svou ruku otvíráš, aby(s) všecko stvoření požehnal a nakrmil.
Ale také svůj svatý bok otevřel jsi, aby(s) nás nakrmil svým svatým tělem a napojil svou svatou krví.
A proto všechna kolena i nebeská i zemská i pekelná Tvému jménu se klanějí.
Protož i my (s)klaníme kolena na svých srdcích prosíce, aby(s) nám neučinil podle našich hříchů, jež jsou si nad mořský písek, ale aby(s) ráčil spasiti!
Rač vážiti naše hříchy svou svatou krví a určiž, že větší i dražší jest Tvá svatá krev i milost, než naše hříchy.
A proto rač je nám odpustiti a se nad námi smilovati.
Nadto prosíme Tvé svaté Milosti, aby(s) nám tu milost ráčil dáti, abychom my se všemi svatými i svatými anděli jedním hlasem Tě takto chválili:
Tobě, milý Jezukriste, s Tvým milým Otcem i svatým Duchem chválu, čest, sílu, moc, vítězství, království i říši na věky věků.
Amen.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.