Léto, horko, sucho, melouny, OKURKY... a „křesťanské petice“: Cosi k prohlášení o manželství.

Krátce k těm vnitro-křesťanským KULTURNÍM VÁLKÁM na našem malém českém pískovišti:

***

Domnívám se, že dnes nejde (a to nejen) z církevní strany vydat prohlášení o manželství, aniž bych zároveň nevydal prohlášení stran svazků osob téhož pohlaví. Prohlášení stižené takovouto vadou dnes nemůže být považováno za solidní (a jeho poctivost je přinejmenším diskutabilní). Každá řeč o manželství (sňatku a rodině) je dnes i řečí o svázcích osob téhož pohlaví a naopak.

Žel, mnohá církevní prohlášení k manželství, i když se snaží být pozitivní (či tak alespoň působit), pohříchu (!) takováto pozitivní prohlášení ke svazkům osob téhož pohlaví neobsahují, když už alespoň neobsahují zmínky negativní.

Jaké pastorační východisko pro svazky osob stejného pohlaví tedy máme a co těmto lidem (jako církve) nabízíme? Nabízíme jim vůbec něco!? Počítáme s těmito lidmi!? Církevní prohlášení leckdy raději mlčí, protože tady se „široká ekumenická shoda“ hledá hůř (než u postoje negativního) a protože tady by mohlo „vyplavat“ něco, co vůbec není pozitivní. „Mlčeti zlato... !“ Ale poctivé to není!

Je více než jasné, že za mlčením se leckde a leckdy skrývají klasická nabízená východiska:

1. „Homosexualita je hřích a je nepřirozená (viz Pavlovy zminky o záměně přirozeného styku za nepřirozený...)!“ Kde se ovšem v Bibli píše, že homosexualita jako taková je hřích!? Nikde (!), a kdo to tvrdí, odporně manipuluje! Vážně je naše pojetí přirozenosti stejné jako před dvěma a více tisíciletími a může vůbec být stejné? Vždyť dnes něco známe z ostatních věd a těm potřebuje křesťanství rozhodně naslouchat, i když nikoli automaticky přitakat, nýbrž vést dialog!
2. „Homosexuální pohlavní styk je hřích – a to v Bibli je!“ Ano, je to v Bibli, a proto to nepotřebuje vysvětlení a interpretaci!?(Žasnu nad drzostí těch „překladatelů“, kteří si bez dalšího dovolí do Pavlových „katalogů hříchů“ napsat „homosexualita“...)  Jsem s to přistoupit i na možnost legitimní plurality a nejistotu ohledně výkladu? Tak jsme našli něco, co by mohlo být hříchem, ale jaké je to (či: z toho?) pastorační východisko!?
3. „Doživotní celibát!“ Jak to ale může podepsat protestant při vědomí vší reformační kritiky na adresu nuceného celibátu mnichů a duchovních? Jak to může tvrdit katolík, když dnes ví, jaké spory a problémy vyvolává celibát? Anebo to má být jen pokrytecké maskování a občasná anonymní sauna to jistí? A nebudeme nabízet i „krycí manželství“? Co ty rozpadlé rodiny potom?!
4. „Homosexualita je nemoc!“ Jasně, a proto ji neumime léčit; respektive léčení potřebují spíše ti, kdo se tady snaží léčit. Jistě, ani věda si tady neví rady, ale nemoc musí ohrožovat zdraví... a to se tady zjevně neděje.
5. „Je to démon!“ Jistě, ale čert je přece na každém rohu a rameni. Proč toho čerta tedy nejde vyhnat? Je zatvrzelý?! Opět, i tady by vymítání spíše potřeboval vymítač...