Blog jednoho zaběhlýho evangelickýho faráře, co má katolíky vlastně rád.

Na začátek tý postní doby

15. 2. 2024 8:11
Rubrika: Biblická zamyšlení | Štítky: kázání , Bible , půst

[16] „Ovšem když se postíte, nestávejte se jako pokrytci zakaboněnými: vždyť znetvořují své zevnějšky (a tváře), aby lidem dali najevo, že (a jak) se postí. — Amen, pravím vám: Mají svou odměnu! — [17] Ale ty, i když se postíš, namaž tu svou kebuli a tu svoji tvář umyj, [18] abys lidem nedával najevo, že (a jak) se postíš, ale svému Otci – tomu, co je ve skrytu, a tvůj Otec – ten, který v onom skrytu vidí, ti odplatí! (Matouš 6, 16–18)

 

Ježíšovo horské kázání – Ježíšův program! S programem „duchovní obnovy“ (a to už raději vůbec nemluvím o „reformě“, neřku-li „reformě radikální“) Ježíš působil a působí stejně nepopulárně jako  podobné akce a výzvy doby dávné i nedávné… leckdo by i přitakal, ale jen málokdo se do toho pustí… leckdo by s tím už i začal, ale hlavně ne od sebe… Ježův program postupně prochází trojici okruhů: ‚vztah k bližnímu, vztah k Bohu, vztah k sobě‘ či ‚lásku‘, ‚víru‘ a ‚sebe-důvěru‘, nebo ‚almužnu‘ (jako souhrn ‚konání dobra‘; Mt 6, 2–4), ‚modlitbu‘ (Mt 6, 5–15) a nyní tedy ‚půst‘ (Mt 6, 16–18), přičemž pozornému čtenáři / posluchači neunikne provokující pořadí.

 

Pro Ježíše je zásadní, že tohle všechno by se mělo dít nezištně, samozřejmě, ne-li automaticky… jakákoli jiná motivace je špatně! Jediný, s kým je přitom třeba počítat, je Bůh – „Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí,“ je refrén! To ovšem není záslužnické slibování, nýbrž lakonické konstatování. „Hojnější / větší / jiná spravedlnost“, která je jeho programem a kterou jsou ‚láska‘ a ‚milosrdenství‘, totiž nejde dělat jinak, než že pramení ze vztahu, jinak nejde ani o ‚lásku‘, ani o ‚milosrdenství‘, i kdyby se to tak navenek tvářilo a nakrásně zdálo.

 

Vypůjčím si teď hrátku svého učitele Mrázka, kterou zmiňuje ve svém matoušovském dílu ekumenického komentáře. Ježíš svůj program umně – pro pochopení jsou ‚hrátky‘ a ‚zkratky‘ zásadní! (pedagogický aspekt) – vyjadřuje vtipem a jednoduchou kontrapozicí, kdy proti sobě staví pravé a nepravé pokrytectví. ‚Pravým pokrytectvím‘ je Ježíšovi to, co se nám zdá být v pořádku / pro co najdeme dobré motivace a důvody, a naopak ‚nepravým pokrytectvím‘ je mu to, co by se nám na první dobrou v pořádku nezdálo:
– Ten, kdo se postí a je to / začíná to na něm být vidět, může být pokrytec; ten, kdo se postí a aktivně (se) nebrání tomu, aby to něm bylo vidět, je pokrytec dozajista! Takže žádné kecy o příkladu pro ostatní, zdravém životním stylu a tak dále…
– Pokrytcem však může být i ten, kdo se postí, ale je to / začíná to na něm být vidět, i když (se) tomu brání; pokrytcem jistě není jen ten, kdo se postí a aktivně svůj půst maskuje! Tady jde ryze o obsah a forma je dost ukradená…


Jako jinde tak i zde Ježíš obrací hodnotami Božího království naše světské hodnoty naruby, aby nás „vykolejil“, vyvedl z míry a přiměl (se za)myslet… Běžně je přece pokrytec ten, kdo se přetvařuje / maskuje, a naopak ten, na kom je poznat, jak se to s ním má / jak na tom je / co dělá, je opravdový – a hle, zde u dřeně a jádra duchovních věcí je to dost naopak!


Ježíš chce, abychom si i ve věci postní praxe sáhli na dno… abychom došli do bodu, kde naše možnosti končí… protože jde nám o to „testování vlastních možností“, „sebe-zpyt“ či „sebe-poznání“ (auto-terapii), anebo o Boha!? Kde naše možnosti končí – tam musíme jako lidé kapitulovat… tam končí obdiv, pochvaly, poplácávání po ramenou… (Ano, můžeš mít i tuhle (či jakoukoli jinou) odměnu, jen se pak netvař, že jde o Boha!), tam a až tam mohu poznat možnosti Boží – a Bůh je ten, o koho jde a komu jde o mě!

 

Ježíš svá slova záměrně vyhrocuje, aby zněla radikálně, ano až extrémisticky, ne-li dokonce absurdně… a ano, Ježíš je takhle radikální (!), ale jako almužna a modlitba, ani půst není o extrému. Vždyť nás Ježíš naučil modlitbu docela krátkou, ale zase nebývale výstižnou a ‚bohatou‘ smyslem – to je to, oč jde, právě smysl!

Ježíš není stran půstu vůbec radikální ohledně formy: Povšimněme si, že vůbec neradí, od čeho se postit, v tom ponechává úplnou svobodu a prostor pro tvůrčí přístup k tradici! Ježíš je radikální ohledně obsahu: Cokoli jiného než Bůh je špatně! Cokoli jiného než víra a láska nemá místo!


Nu, pusťme si tuhle jinou – Ježíšovu radikalitu k tělu!

 

***

 

Požehnanou postní dobu a moudrost Ducha svatého v tom, co v postě opustit, koho pustit k sobě, co (si) odpustit a nechat odpustit a co přepustit! Pošleme to dál, ať můžeme milujícího Otce pozvat dál.

 

bratr Tomáš

Zobrazeno 111×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio